Pupava bezlodyžná kořen 50g

• Pupava bezlodyžná kořen (Český text na obalech)

Složení: Carlina acaulis radix. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/pupava-koren-50g . Jako většina rostlin z čeledi hvězdnicovitých obsahuje i kořen pupavy polysacharid inulin. Dále droga obsahuje silici karlinaoxid s antibakteriálním účinkem a karlinenem, dále třísloviny, pryskyřici a 18 - 20 % již zmíněného inulinu a zvláštní enzym, způsobující srážení mléka. Pupavové víno: 60g na 1 litr bílého vína. Pupavová tinktura: 1 čajovou lžičku pomletého kořene a 5 čajových lžiček alkoholu asi 40%.
Užívání: 1 polévkovou lžíci přelít 5 dcl vařící vody, vařit 5 min. vyluhovat 25 min. popíjet 1x denně.
Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.com
Země původu: Česká republika 

• Krasovlas bezbyľový koreň (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Carlina acaulis radix. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Ako väčšina rastlín z čeľade astrovité obsahuje aj koreň púpavy polysacharid inulín. Ďalej droga obsahuje silicu karlinaoxid s antibakteriálnym účinkom a karlinenem, ďalej triesloviny, živicu a 18 - 20% už zmieneného inulínu a zvláštny enzým, spôsobujúci zrážanie mlieka. Púpavové víno: 60g na 1 liter bieleho vína. Púpavová tinktúra: 1 čajovú lyžičku pomletého koreňa a 5 čajových lyžičiek alkoholu asi 40%.
Užívanie: 1 polievkovú lyžicu preliať 5 dcl vriacej vody, variť 5 min. vylúhovať 25 min. popíjať 1x denne.

Pupava bezlodyžná: Synonyma:
Česky: Pupava bílá

Pupava bezlodyžná: Droga:
Latinsky: Radix carlinae, Radix carlinae acaulis
Česky: Kořen pupavy

Pupava bezlodyžná: Názvy:
Lidové: Kančí koreň, krasovlásek bezbyľový, krasovlásek biely, krasovlások, planý bodlák, planý kardus, poupava, pupava bílá
Slovensky: Krasovlas bezbyľový
Německy: e Grosse Eberwurz, Gemeine Eberwurz, Silberdistel
Rusky: Koljučnik besstevel.nyj
Anglicky: Carline Thistle

Chemické složení: Obsahové látky kořene tvoří hlavně rezervní fruktózan inulin (18-22%), potom světlehnědá až tmavohnědá silice s omamným pachem (až 2%, s hlavní obsahovou látkou karlinovým oxidem a se seskviterpenem karlinem), dále třísloviny, saponin, pryskyřice a enzym, který vyvolává sražení mléka. Rostlina má značné antibakteriální účinky (podmiňuje je asi karlinový oxid).

Vnitřní užití:
Droga je netoxická a můžeme ji míchat do směsí nebo podávat samostatně. Zvlášť se osvědčily kombinace: v urologii se zlatobýlem, vrbovkou, také se rdesny a s kořenem jehlice trnité v gastroenterologii s řebříčkem, květem měsíčku, řepíkem, jablečníkem, meduňkou a třezalkou v dermatologii s čekankou, zemědýmem a kořenem lopuchu
Kořenová droga se dávkuje v záparu (jedna kávová lžička na šálek, pije se 4x denně.
Nebo:
Průměrná jednotlivá dávka je 1,5 g drogy, na šálek záparu se doporučuje 1 kávová lžička drogy. Zápar se pije 4x denně.
Nebo:
Obvyklá dávka je 5% zápar (je třeba ho nechat 20 minut odstát, pije se 5-6 dl denně).
V lidovém lékařství slouží pupava jako močopudný prostředek při vodnatelnosti. 25 g oddenku se vaří 5 minut ve 1/4 l vody, nechá ustát a pije půl odvaru ráno a půl večer.
Nebo:
Čaj nebo odvar z 15 až 30 gramů kořene na 0,5 litru vody se užívá proti katarům, nachlazení, ale i potížím močových orgánů, ledvin i žaludku, proti zahlenění hrudního prostoru, k vyčištění a posílení a pro vylučování zplodin. U starších lidí slouží především proti vodnatelnosti a případně proti červům.
Užívá se i v prášku (3-4x denně po 2 g).
Nebo:
Mimo čaj je možno z kořene dělat prášek. Prášek se bere 2x denně na špičku nože.
Nebo:
Při zažívacích poruchách se užívá 2x denně na špičku nože prášku ze sušeného kořene.
Nebo:
Prášek z jemně pomletého kořene podáváme obvykle 3krát denně na 2 špičky kulatého nože na šálek vody.
Mimo čaj je možno z kořene dělat tresť (extrakt). Tresť se bere 12-15 kapek 2x denně na lžíci vody.
Nebo:
Ke stejnému účelu slouží i extrakt z kořene. 20 g na drobno pokrájeného kořene se nechá stát 4 dny v teple v 1/8 l lihu. Užívá se 2x denně 15 kapek ve lžíci vody.
Pro pocení při nachlazení se užívá vinný odvar. 50 g kořene se vaří 10 minut v 1 l červeného vína. Vypije se sklenice teplého vinného odvaru večer před spaním.
Osvědčila se i podoba bylinného balzámu, případně podoba homeopatického čaje podle Kloudy v potencích U3 až U6.

Zevní užití:
Na obklady, oplachování a koupele se užívá zápar ze 2 lžic drogy na šálek vody a 1 lžíce octa.
Odvar 30 g kořene ve 1/4 l vody a 1/8 l octa slouží jako kosmetický prostředek při nečisté pleti.

Lze zaměnit s: Z příbuzných druhů roste u nás pupava obecná (Carlina vulgaris L.). Má bodlákovité stonky vysoké 20-30 (až do 80) cm. Nať je rozvětvená a víceúborová, úbory daleko menší, průměr maximálně do 50 mm, vnitřní zákrovní listeny jsou žluté. Jeho kořeny bez aromatického pachu se někdy zaměňují za kořenovou drogu pupavy bezlodyžné.

Popis: Trvalá bylina s velmi krátkým, zakrnělým, obvykle nečleněným stonkem, pokrytým bohatou přízemní růžicí listů. Listy jsou podlouhlé, peřovitě střihané, nerovnoměrně ostnaté, s vlnatým oděním na celém povrchu. Uprostřed růžice vyrůstá úbor s průměrem až 120 mm. Vnitřní zákrovní listeny jsou bílé, suchoblanité, připomínají jazykovité koruny, květy všechny rourkovité. Plody jsou chlupaté nažky s opadavým chocholem. Před deštěm a v noci se suchomázdřité listeny sklánějí a tvoří nad lůžkem kuželovitou stříšku. V chladnějších polohách bývají vnitřní listeny zákrovu zbarveny tmavorůžově.

Místo výskytu: Východoevropský druh, roste hojně na travnatých pasekách, svazích, na loukách s hlubším hlinitým profilem. Dává přednost slunečným místům a křemičitým (kyselejším) půdám. Má dost velké nároky na teplo. Není příliš hojná.

Pěstování: Pupava se nepěstuje, její poměrně malá spotřeba se snadno kryje sběrem divoce rostoucí rostliny. Kořen se sbírá na podzim v září a říjnu. Dobře se očistí a za mírného tepla usuší. Často se suší zavěšený na provazu na vzdušné půdě. Staré, duté kořeny se z drogy vyloučí. Pupava se pěstovala ve všech klášterních zahradách.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru bývá kořen. Kořeny se vykopávají na podzim (září-říjen až listopad). Staré duté kořeny se již nesbírají. Spolu s dužnatým úborovým lůžkem se na vrchní straně vytváří dost silný a masitý terč nahořklé, aromatické a mandlové chuti, který se dá jíst. Nazývá se také divoký nebo nepravý artičok. Květní lůžko byliny je jedlé a má chuť podobnou kedlubnu. Předmětem léčebného využití je však palčivě ostře chutnající kořen, sbíraný na podzim, ale lépe na jaře v květnu. Za syrova nepříjemně páchne, sušením se však pach vytrácí.

Zpracování + uchovávání: Vykopané kořeny se rychle omyjí a zbaví nadzemních částí. Podélně se překrajují na poloviny nebo čtvrtiny a suší se jako silicová droga (za dobrého větrání ve stínu, nesuší se umělým teplem, přitom je možno je pouze dosoušet, a to maximálně při teplotě do 30-35°C). Staré kořeny, které jsou uvnitř prázdné a kořeny rozštípené je třeba vyřadit. Poměr seschnutí je asi 1:4. Kořen je dlouhý kolem 30 cm, silný 1-2,5 cm, křehký, lomivý, světlehnědý až šedohnědý s rohovitým lomem (ne s vláknitým), má zvláštní, trochu nepříjemný pach a chutná hořce-sladce, pálivě aromaticky. Drogu skladujeme v dobře uzavřených obalech, protože lehce vlhne.

Vlastnosti drogy: Kořen za čerstva silně nepříjemně páchne a chutná palčivě hořce. Droga páchne nepříjemně zvláštním, pryskyřičným zápachem. Chuť má hořko-sladkou u a po rozžvýkání pálí prudce na jazyku.