Pelyněk černobýl nať 40g

• Pelyněk černobýl nať (Český text na obalech)

Složení: Artemisia vulgaris herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/pelynek-cernobyl-nat-40g . Siličná droga obsahuje eukaptol, hořčinu artemisin, organické kyseliny, třísloviny a sliz. Obsahuje také jedovatý tujón, ovšem v menší míře než pelyněk pravý, a proto také může být Černobýl uplatněn u nemocných, kteří pravý pelyněk nesnášejí. Drogu můžeme plnit do cigaretových dutinek a používat k tepelnému ošetřování akupunkturních bodů. Tyto tyčinky se nazývají moxa. Drogu lze použít jako koření k tučným pokrmům.
Užívání: 1 čajovou lžičku přelít 2 dcl vařící vody, vařit 5 min., vyluhovat 10 min. popíjet 2x denně před jídlem.
Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.com
Země původu: Česká republika 

• Palina obyčajná vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Artemisia vulgaris herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Siličná droga obsahuje eukaptol, horčinu artemisin, organické kyseliny, triesloviny a sliz. Obsahuje tiež jedovatý tujon, avšak v menšej miere ako palina pravá, a preto tiež môže byť Palina obyčajná uplatnená u chorých, ktorí pravú palinu neznášajú. Drogu môžeme plniť do cigaretových dutiniek a používať k tepelnému ošetrovaniu akupunktúrnych bodov. Tieto tyčinky sa nazývajú moxa. Drogu možno použiť ako korenie k tučným pokrmom.
Užívanie: 1 čajovú lyžičku preliať 2 dcl vriacej vody, variť 5 min., vylúhovať 10 min. popíjať 2x denne pred jedlom.

Pelyněk černobýl: Synonyma:
Česky: Pelyněk obecný

Pelyněk černobýl: Droga:
Latinsky: Herba artemisiae vulgaris, Radix artemisiae vulgaris
Česky: Nať pelyňku černobýlu

Pelyněk černobýl: Názvy:
Lidové: Černobyľ, polynka obyčajná, bylina sv. Jana, černobejl, černobýl, pamětníček, pamutějček, peklínek, peluň, peluň černobýl, nechráše, pamutejček, peluňka, pelyňka, stříbrník veliký, polyněk
Slovensky: Palina obyčajná
Německy: r gemeiner Beifuss, echter Beifuss, Beifusskraut
Rusky: Polynő obyknovennaja, Černobylőnik
Anglicky: Omugwort, Mugwort
Polsky: Bylica pospolita

Chemické složení: Nať obsahuje asi 0,2% silice s obsahem cineolu (eukalyptol), který má antiseptické a anthelmintické, též expektorační účinky (viz. např. borovice). Mimo to obsahuje proazuleny, triterpenové alkoholy, p-cymen, fenchon, borneol, kamfen a jedovatý tujon (viz. pelyněk pravý), hořčinu artemizin (artemisin), organické kyseliny, třísloviny a sliz. V kořeni je asi 0,1% silice, přibližně 9% inulinu, cholin, fungistatický polyin kapilin a menší množství tříslovin.

Vnitřní užití:
Připravuje se zápar z jedné kávové lžičky na šálek a pije se denně po lžících.
Nebo:
Zápar z natě se připravuje z 1,5 g (pije se 3x denně), nebo z 1 kávové lžičky drogy na sklenici vody (užívá se 2-3x denně po lžičkách jako stomachikum při nedostatečné tvorbě žaludeční šťávy a při dyspeptických obtížích).
Nebo:
Zápar z drogy oproti tinktůře má málo silice a jeho účinek je slabý.
Nebo:
Při nadýmání se doporučuje nálev z 30 g nati pelyňku, na níž se naleje 200 g vroucí vody. Využívá se během dne.
Nebo:
Užívá se formou nálevu, vždy v malých dávkách, např. každou hodinu 1 polévkovou lžíci.
Vnitřně se užívá pelyněk hlavně při obtížích nebo chorobách zažívacího ústrojí. Tak při pálení žáhy bývá doporučován odvar z 15 g pelyňkové nati nebo z 10 g kořene ve 150 g vody. Vaří se 5 minut, nechá ustát 10 minut a podle potřeby po lžících užívá.
Vhodný je i odvar v bílém víně, který má silnější účinek než samotný vodný odvar.
Tinctura artemisiae (20 g natě na 100 ml 70% alkoholu se maceruje 14 dní) se užívá v dávce 20-40 kapek 3-5x denně.
Nebo:
Nejúčinněji působí lihové výtažky z drog, např. tinktůra (20 g naťové drogy, macerovat 14 dní v 1 dl 70% alkoholu). Tinktůra se pije po 25-40 kapkách 3-5x denně.
Radix artemisiae se ordinuje v pediatriské praxi jako spysmolytikum: připravuje se smísením 0,25 g práškované drogy s 3 g cukru, přičemž se rozdělí na pět denních dávek.
Nebo:
Dětem se někdy podává proti křečím práškovaná kořenová droga (0,25 g s 3 g cukru 5x denně).
Nebo:
Při žaludečním kataru, spojeném se zvýšeným vylučováním hlenu, se v lidovém lékařství používá jednou až dvakrát denně na špičku nože prášku z pelyňkového kořene. Dává se do polévky nebo do jiného tekutého jídla.
Dobře usušená naťová droga se může plnit do cigaretových dutinek  a používat k tepelnému ošetřování akupunkturních bodů. Tyto tyčinky se nazývají moxa.

Zevní užití:
Pro zevní užití je někdy vhodnější užití bylinného octa, zvláště na obklady.

Lze nahradit: Účinkem se černobýl podobá pelyňku pravému, avšak působí mírněji, což je často výhodnější. Použitou drogou je kvetoucí nať.

Lze zaměnit s: Ze všech, asi třech stovek druhů pelyňků, je nejlépe identifikovatelný, nejvyšší a u nás nejběžnější. Lehce se odliší svým nepříjemným pachem, kořenitou chutí se slabě hořkou příchutí, případně i vzhledem a mikroskopickým obrazem.

Popis: Mohutná trvalá bylina vysoká 50-150 cm. Z oddenku vyrůstá několik přímých rozvětvených stonků, často načervenalých. Listy má dvojitě peřovitě dělené, na líci lysé a kalně tmavozelené, na rubu bíle plstnaté, horní kopinaté. Načervenalé malé vejcovité úbory jsou v hustých metlinách na vrcholcích stonků. Jsou tvořeny pouze rourkovitými květy. Kvete v červenci-říjnu. Plody jsou nažky bez chocholce.

Místo výskytu: Rostlina dává přednost ulehlým starším násypům, ale je běžná i u cest, na rumovištích a neobdělávaných pozemcích. Vytváří dokonce typická společenství. U nás je to nejrozšířenější druh pelyňku, rostoucí často v celých porostech. Je to nitrátofilní druh.

Pěstování: Pelyněk nemá při pěstování zvláštní požadavky. Stačí mu půda suchá a taková, na které se nedaří žádné jiné kultuře. Množí se tak, že se staré rostliny rozřežou na odnože, které se zasadí do půdy s mezerami asi půlmetrovými. Kulturu stačí jednou za léto okopat a vyplet. Nať se sklízí obvykle 3x za léto, poprvé v červnu, podruhé v červenci a po třetí v září. Pro lékařské použití se používají jen květoucí vrcholky nati, pro průmyslové zpracování se bere celá nať. Při zvláště pečlivém sběru se listy odrhnou z lodyh a všechny silnější stonky se odstraní. Sběr se suší za mírné teploty (asi 30°C) v tenkých vrstvách. Kořeny se vyrývají na podzim v říjnu. Suší se neočištěné a teprve usušené se odrhnou za sucha kartáčem. Domácí pěstování: Vytrvalá rostlina. Miluje slunná, suchá stanoviště. Má sklon k rozplevelení, pokud se nechá vykvést.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru bývá kvetoucí nať. Odstřihují se na počátku kvetení (červenec-září) kvetoucí vrcholky bylin (jejich průměr nemá přesahovat průměr 5 mm). Někdy se sbírá i kořen. Vykopává se z jara nebo na podzim.

Zpracování + uchovávání: Tuhá lodyha se při sběru zpravidla odstraňuje. Nať se suší ve snopečcích nebo rozestřená na stíněných a dobře větraných místech. Protože jde o silicovou drogu, teplota při sušení nemá přesáhnout 30-35°C. Poměr seschnutí je asi 3-4:1. Předmětem sběru bývá někdy i kořen. Suší se běžným způsobem. Poměr seschnutí je asi 3-3,5:1.

Vlastnosti drogy: Celá rostlina má příjemnou aromatickou vůni a chutná slabě hořce, trpce. Sušením se údajně účinnost pelyňku na rozdíl od většiny ostatních léčivých rostlin zvyšuje.